Pokud se na toto téma podíváte blíže, rychle zjistíte, že pro školní stravování neexistují žádná jednotná pravidla nebo normy. To, jak by měl oběd vypadat, se liší stát od státu, obec od obce a škola od školy.

Podle studie o výživě EsKiMo II (2017) jsou nejčastějšími důvody, proč se děti a mladí lidé neúčastní školního stravování, následující

Při posuzování samozřejmě nesmíte zapomínat, že mnoho různých lidí má také různý vkus. Kromě toho je škola také místem setkávání mnoha kultur s různými kuchyněmi. Hledání jednotné chuti, která by všem chutnala, lze přirovnat ke známému hledání jehly v kupce sena. Ani argument „příliš drahé“ nelze vztáhnout na žádnou cateringovou společnost. Obec si přece může na základě výběrového řízení sama rozhodnout, kdo bude jídlo vařit a kolik to bude stát.

V odpovědi na otázku „Chtěli byste další jídla“ byli respondenti ihned dotázáni, jaká jídla by si přáli, aby jim byla nabídnuta. Při jmenování oblíbených jídel se nedalo očekávat žádné překvapení: na prvních místech se umístila pizza, hranolky, kebab a řízek. Ale je vlastně logické, co na talíř patří. Německá společnost pro výživu (DGE) vypracovala z pověření Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství normy pro kvalitní školní stravování do nejmenších detailů. Denně se doporučuje zelenina a obilné výrobky, z toho dvakrát týdně syrová zelenina a alespoň jednou celozrnný výrobek. Ryby, maso a uzeniny by měly být na jídelníčku pouze jednou týdně.

Jak už to tak bývá, pravda leží někde uprostřed. Rozhodně není správné vynášet paušální soudy o všech jídelnách v Německu. Možná by se však mělo trochu více přihlížet k přáním dětí a možná by se mělo jednou týdně realizovat speciální menu. Například hranolky s celerovým řízkem jsou jistě kompromisem, který mnoha lidem chutná. Svou roli však mají sehrát i školy, které by měly v raném věku zvyšovat informovanost. Je přece důležité naučit děti, co je to zdravé jídlo a že může i dobře chutnat.